„Přesně tak,“ ozval se chladně posměšný hlas od stěny za Lupinovými zády.
Remus si vzdychl a promnul si spánky. S Jamesem si vyměnili pohledy.
Sotva stihli posnídat, než se od zmijozelského stolu ozval huronský smích, zatímco Severus Snape svým spolužákům něco pobaveně vykládal, ukazuje přitom na Siriuse.
Ten na druhou stranu vůbec nevnímal, že je terčem posměchu, namísto toho se zasněným výrazem zahleděl do stropu a nepřítomně si přitom kroutil vlasy na ukazováček jako třináctiletá puberťačka.
Z jejich čtyřky zůstával jediný, kdo celou situaci bral bezstarostně a s nadšením, jelikož byl duchem pořád úplně mimo. Ve svém vlastním barevném světě plném radosti a něhy.
Ráno v nebelvírské věži poctivě obešel všechny spolužáky, aby jim popřál sluníčkové ráno a rozdal kopretiny. Kde k nim přišel, se nikomu nepodařilo zjistit.
James, Remus i Petr se pokoušeli už třetí den přijít na to, jak kamaráda z té hypnózy dostat, ale zatím nebyli příliš úspěšní. Avšak ještě měli na seznamu pár nápadů, které se chystali vyzkoušet, než je situace donutí říct pravdu McGonagallové nebo madam Pomfreyové.
„Ha!“ vykřikl náhle Tichošlápek.
Petr sebou škubnul a polil si hábit dýňovým džusem.
„Dnes je Křikův večírek! Taky se na něj tak těšíte, kluci?!“ otázal se zpěvně.
James si vložil obličej do dlaní a zaúpěl. Remus neměl daleko k tomu udělat totéž. Celá léta se svorně tomu hloupému a trapnému večírku vyhýbali. Až Sirius procitne a uvědomí si, co vyváděl, zabije je, pokud mu v tom nezabrání.
„Myslíte si, že když pozvu Severuse, půjde tam se mnou?“ v očích mu vysloveně zablýskalo. Skoro jako by to ani nebyla metafora.
Tři páry duhovek si ho prohlížely s překvapením, ten Jamesův navrch ještě s nevýslovným děsem.
„Uhm, Siriusi, on přece může jít sám, má u Křiklana čestný místo,“ zkusil to Petr opatrně, když se mu jako prvnímu vrátil hlas.
„To já přece vím, ale chtěl bych sedět vedle něj. A když půjdeme spolu, noc bude naše. Věděli jste, že voní jako jarní rozkvetlá louka o úplňku? Mohl bych ho očichávat celý večer!“
Remus si nervózně odkašlal, přičemž zrak v úniku zabodnul do stolu.
Petr rozevřel pusu a rapidně zbledl.
A James vyplivl ze chřtánu kus makové pletýnky, kterou se málem udusil.
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.