To je hodný kluk!

Úklon dolů. Shyb nahoru. Krok sum krok.

Pohyb jedním bicepsem, pak druhým, zavlnění trapézových svalů.

Draco spokojeně seděl v křesle v obýváku, upíjel brčkem z alkoholického koktejlu, a pozoroval výhled dva metry před sebou.

Natočení na stranu. Zavrtění zadkem. Nadskočení tricepsu v tolik svůdném pohybu.

Olízl si rty a nechal svůj sivý zrak sklouznout na kulaté pozadí svého přítele.

Harry se znovu shýbnul k zemi v ladném pohybu, který způsobil, že jeho volné džíny sjely o trochu níž přes boky a odhalily tak víc, než zamýšlel, ale kdo by si stěžoval, když už měl obnaženou hruď.

Zmijozel nahlas zavrněl a jeho libido zatrylkovalo s ním.

Chlapec, který přežil, se za tím zvukem otočil, zatímco se shýbal pro další hřebík.

„Fakt je mi strašně líto, že tě vyrušuju z tý tvojí určitě esenciální a krystalický meditace, Draco, vážně mě to nesmírně mrzí, až mi to trhá srdce a asi si za tu opovážlivost – až tady skončím – pak půjdu žehličkou spálit prsty, ale kurva drát… Nemohl bys mi taky trochu pomoct a necivět celou dobu na mě, jako bych byl zajímavý zvíře v kleci? Budou to i tvoje police! Co kdyby ses taky dal do práce?“

„Práce? Ale ta mě přímo fascinuje, dokážu se na ni dívat celé hodiny. Zvlášť, když ji vykonáváš ty. Jsi zatraceně sexy, Harry, když pracuješ, přece se na mě nemůžeš zlobit,“ naklonil ledabyle Malfoy hlavou do strany a uculil se.

„Malfoyi! Ty mě chceš zase vytočit, že jo? Proč to musím vždycky všechno dělat já sám?“

„Protožes odmítl mít domácího skřítka!“

Harry beznadějně vzdychl.

„A jak jistě víš,“ dodal Draco znalecky, „práce vždy měla a má kladný vliv na vývoj lidského myšlení. Nutí člověka přemýšlet, jak by se jí vyhnul… Zvlášť Malfoye! A já jsem Malfoy! A Salazar ví, že moje mysl je na vysoké úrovni a v dokonalém souznění s cizí ochotou věci dokončit beze mě. Snad nečekáš, že budu dělat něco tak ponižujícího.“

Někdy se Harry sám sebe ptal, proč si ze všech lidí na světě vybral za partnera zrovna královnu ze Sáby. Byl snad masochista?

„A navíc nechápu hlavně to, proč to děláš manuálně, když seš kouzelník a můžeš použít hůlku.“

„Jak bych se pak na sebe mohl podívat? Takhle to bude aspoň pořádně a poctivě vykonaná práce, můžu být na sebe aspoň pyšný.“

„No, tak pokud na sebe nejsi pyšný za to, žes sprovodil ze světa jednoho ambiciózního cholerika, tak samozřejmě pokračuj. V hmm… Seberealizaci,“ usrknul si znovu brčkem ze sklenice a s nic neříkajícím pohledem, který stejně někde v nitru skrýval výsměch, se zahleděl na svého partnera.

Harry na to raději nic neřekl. Věděl, že by to bylo stejně jako mluvit do zdi. Sebestřední Zmijozelové a jejich povýšený pohled na svět.

„A vypni hruď a zatáhni břicho, Pottere, kdo se má na tebe dívat!“ nakázal mu plavovlasý mladík s dominancí jeho vlastní a přehodil si nohu přes nohu.

Potter zamrkal a jako by předešlá debata vůbec neproběhla, na slovo poslechl, načež mu došlo, jak patetický idiot vlastně je. Asi byl vážně masochista. Zakroutil hlavou a zasmál se. Jednou si toho snoba do domu nastěhoval, bude to už holt muset vydržet. Ostatně on mu to v noci v posteli vynahradí. O to už se Harry postará.

„To je hodný kluk,“ dodal Draco ještě navrch a tiše si pro sebe zamumlal, „takhle se na vás musí, zatracení Nebelvíři!“